Mark 8

Nasycení čtyř tisíců

1Když
srv. 6,30—44; //Mt 15,32—39
tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:
2„Jsem hluboce pohnut
9,22; Mt 9,36p
nad zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst.
3A propustím–li je hladové domů,
5,19p
zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka.“
4Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by někdo mohl zde v pustině
1,45
získat tolik chleba, aby nasytil tyto lidi?“
5Ptal se jich: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm.“ 6Nařídil zástupu posadit
ř.: uložit; 6,40p
se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu.
7Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali. 8Pojedli a nasytili se a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků. 9[Těch, kteří jedli,] bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil. 10A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy.

11

Farizeové žádají znamení

Vyšli
//Mt 16,1—12
proti němu farizeové a začali se s ním přít.
Ex 17,2; Nu 20,3
Žádali od něho znamení
Mt 12,38
z nebe, aby ho zkoušeli.
Mt 16,1
12Hluboce povzdechl
7,34
svým duchem
n.: ve svém duchu
řekl: „Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím
3,28p
vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení.
ř.: (hebraismus, zn. rozhodný zápor:) jestli bude dáno tomuto pokolení znamení
13A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu.
[tj. východní břeh Galilejského j.]

14

Varování před farizeji a herodiány

Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb.
15on jim nařizoval: „Dávejte si pozor,
4,24
varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova.“
16I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby. 17Zpozoroval tořekl jim: „Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé?
6,52
18Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte?
4,12; //Jr 5,21; Ez 12,2
Nepamatujete si,
19když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“
6,41—44
20„Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Sedm.“
v. 6—9
21A říkal jim: „Ještě nechápete?“

22

Uzdravení slepého

Pak přišli
var.: přišel
do Betsaidy.
6,45
Přivedli k němu slepého
10,46; Mt 9,27!
žádali ho, aby se ho dotkl.
23Ježíš uchopil ruku toho slepého,
10,49
vyvedl ho z vesnice, a když plivl
7,33; J 9,6
do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“
24On vzhlédl
n.: nabyl zrak
a říkal: „Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí.“
25Pak opět
[jediný případ Ježíšova uzdravení nadvakrát]
vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.
26A poslal ho domů
5,19p; ř.: do jeho domu
se slovy: „Do vesnice teď nevstupuj [ani to nikomu ve vesnici neřekni]!“

27

Petrovo vyznání

Ježíš
//Mt 16,13—15
se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy.
Mt 16,13p
Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mne lidé pokládají?“
28Oni mu řekli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“
6,15
29A on se jich tázal: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpovídá: „Ty jsi Mesiáš.“ 30Přísně jim domluvil, aby to o něm nikomu neříkali.

31

Ježíš mluví o své smrti a o následování

A
//Mt 16,21—28
 začal je učit, že Syn člověka
2,10; Mt 8,20p
musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona,
15,1p
být zabit a po třech dnech vstát
Mt 16,21
z mrtvých.
32A mluvil o tom otevřeně.
J 10,24; 11,14
Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
33Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral
v. 32; 4,39; stejný ř. výraz jako ve v. 30 (přísně domluvil); 1,25 a 9,25 (pohrozil)
Petra a řekl: „Jdi ode
Mt 16,23
mne, satane, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“
34A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce–li kdo jít
var.: přijít
za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.
35Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí
Mt 16,25p
ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli [mně a] evangeliu, zachrání ji.
36Vždyť co člověku prospěje, získá–li celý svět, ale své duši uškodí? 37Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši? 38Kdo by se styděl
::Ř 1,16
za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“
2Te 1,6—10

Copyright information for CzeCSP